Žďárské vrchy jsou jedním z posledních míst nedotčené přírody v srdci České republiky. Krajina je protkaná velkým množstvím turistických a cyklistických tras a vodní plochy lákají v létě ke koupání. Jednoduše skvělé místo na výlet.
Vysočina aréna je ideálním výchozím bodem. Během chystání se na cestu jsme po očku sledovali sportovce na kolečkových lyžích kroužících na oválu. Tady mají všichni běžkaři a biatlonisté opravdu skvělé podmínky pro letní přípravu.
Vysočina Aréna
Arénu jsme objeli a začali stoupat po asfaltové silnici nad les do polí. Mraky a slunce rozehrály po kopcích krásnou hru se stínem a bylo se tak na co dívat. Zanedlouho jsme se vrátili do hlubokého lesa a po pohodlných pěšinách jsme dojeli k přírodnímu amfiteátru u studánek Barborka a Vitulka. Se studánkami je spojena tradiční jarní slavnost s názvem Otvírání studánek. V lese se každoročně v květnu rozezní stejnojmenná kantáta hudebního skladatele Bohuslava Martinů.
Když se rozehraje hra světla a stínu po kraji
Mírné stoupání před vjezdem do lesů, Vysočina Aréna v zádech
Krásné lesy Žďárských vrchů
Studánky Barborka a Viitulka
Od studánek jsme pokračovali dál k malebnému rybníku Sykovec s travnatou pláží a pozvolným písčitým vstupem do vody. Díky své nadmořské výšce je nejvyšším položeným rybníkem na Vysočině. Lehli jsme si na dřevěné molo a na chvíli relaxovali.
Rybník Sykovec
Minuli jsme několik domů v obci Tři studně a opět se vnořili do krásných lesů, co voněly po jehličí. Na břehu Rumpoltova rybníka jsme nabrali sílu na stoupání, které nás čekalo k vyhlídce Devět skal a že bylo výživné.
Žďárské vrchy jsou prostě srdcovka
Rumpoltův rybník
Devět skal (836 m) je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol celé Českomoravské vrchoviny. Název je odvozen od devíti skalních útvarů roztroušených v okruhu 1 kilometru, které tvoří seskupení typu skalního města. Stěny skal dosahují výšky až 15 m. Kromě hlavního bloku Devět skal tvoří ještě dalších osm skalisek – Záludná věž, Žďárská věž, Královský zámek, Dvojitá věž, Pyramida, Malá věž, Strmá věž a Šikmá věž.
Vyhlídka je situovaná na jedné ze skal, ale nedá se k ní na kole dojet. Kola jsme tedy nechali asi 100m pod vrcholem a vystoupali na ní pěšky. Naskytnl se nám téměř kruhový výhled do okolí. Při dobré viditelnosti lze údajně spatřit Králický Sněžník nebo Krkonoše, my jsme takové štěstí neměli.
Pod vrcholem stojí lovecký srub, který v říjnu roku 1940 nechalo postavit velení německé pozemní armády pro nacistické předáky. Na sklonku 2. světové války operovaly v okolí partyzánské oddíly Vpřed a M. J. Hus. Dnes je srub využíván jen zřídka.
Devět skal
Za odměnu za stoupání k vyhlídce nás čekal parádní sjezd lesem. Cesta byla lemovaná roztodivnými skalisky. Skály ve Žďárských vrších patří mezi hlavní turistické magnety. Jejich divokost krásně kontrastuje s plochou krajinou kolem.
Skalní útvary po cestě
Pomalu jsme se přiblížili do nejkrásnější části celé trasy. Ta začíná v obci Milov, která vznikla po obou stranách řeky Svratky v místech, kde řeka tvoří přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou a v současnosti má pouze 7 obyvatel. Ovšem díky velkému hotelovému komplexu a kempu na břehu Milovského rybníka to tu v létě žije.
Josefský dvůr
