Český les na kole

Zatoužili jsme vyměnit na pár dní ruch velkoměsta za pobyt v přírodě, kde nenarazíme na davy turistů na každém kroku. A tak padla volba na Český les, který tvoří pohraniční pohoří od Broumova v okrese Tachov až po Českou Kubici v okrese Domažlice a nikdy jsme tu nebyli. Pojeďte ho s námi objevit.

Krajina Českého lesa se svým rázem velmi podobá Šumavě, ale protože do roku 1990 ležela velká část území CHKO v nepřístupném hraničním pásmu, zachovala se v něm nenarušená příroda. Na řadě míst se nachází původní cenné bučiny, vzácná rašeliniště a pestré květnaté louky i pastviny. Kvůli násilnému odsunu původního obyvatelstva v 2. polovině 20. století tu najdete desítky zaniklých vesnic, nad jejichž troskami vládne nyní příroda a dotvářejí jedinečnou atmosféru Českého lesa. 

My jsme náš cyklovýlet začali v části města Tachova – Světce, což je osada asi s 50 obyvateli. Nachází se tu největší česká jízdárna a druhá největší jízdárna ve střední Evropě (hned po Španělské dvorní jízdárně ve Vídni).

Budova světecké jízdárny v sobě spojuje prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. Jízdárna je opatřena velmi pozoruhodným krovem s tzv. lucernou – hranolovým světlíkem, kterým do jízdárenské haly přichází nejvíce osvětlení. Dispoziční řešení bylo plně podřízené účelu, jízdárna měla v suterénu kovárnu, sklady, uhelnu, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje (shoz přímo na vozy), v patrech se nacházely lóže, ochozy a obytné pokoje s toaletami. Jízdárna tak umožňovala jedinečné zázemí jak pro koně, tak i pro návštěvníky a jezdce. V letošním roce byla dokončena její rekonstrukce a je to opravdu nádhera. Určitě si nenechte ujít také komentovanou prohlídku. 

Jízdárna Světce

Nad jízdárnou se nachází zámecký komplex, který byl přestavovaný knížecím rodem Windischgrätzů ze zrušeného paulánského kláštera s kostelem Čtrnácti svatých pomocníků. Po smrti donátora v roce 1862 již nebyl nikdy dostavěn. Bývalý kostel se stal zříceninou, v sousedním konventu dnes sídlí střední průmyslová škola.

Zbytky kláštera Světce

 ##PRODUCT-WIDGETS-36456##

Po cyklotrase 2200 jsme se vystoupali k památníku bitvy u Tachova, který se nachází na vrchu Vysoká (564 m) a připomíná husitskou bitvu, která se odehrála poblíž Tachova v roce 1427. Bitva u Tachova patří mezi významná střetnutí husitských a katolických sil za třetí křížové výpravy.

Památník bitvy u Tachova

Nad památníkem doporučuji navštívit celoročně přístupnou rozhlednu. Téměř devětadvacetimetrový ocelový tubus s vnějším vinutým schodištěm je zpevněný svislými a vzájemně překříženými ocelovými lany. Z kruhového ochozu je krásný pohled na město Tachov, Přimdu, Vlčí horu i Panský vrch. V těsném okolí rozhledny si můžete odpočinout na lavičkách a díky informačním tabulím si rozšířit znalosti o přírodě, kultuře a historii regionu.

Rozhledna Vysoká

Z kopce Vysoká jsme sjeli na okraj města Tachov a po silnici pokračovali do obce Mýto. Za Mýtem na asfalt navázalo poměrně náročné stoupání po lesní kamenné cestě, která je součástí okruhu Zlatá stezka - Goldsteig. Cyklotrasa 2171 nás pak dovedla do malé osady Ostrůvek, která se nachází uprostřed hlubokých lesů daleko civilizace.

Vznik samoty Ostrůvek souvisel zřejmě se založením sklářské huti, která se připomíná v místě od roku 1776. Vyrábělo se zde především tabulové a zrcadlové sklo. V 19. století si zde Windischgrätzové nechali postavit lovecký zámeček, který dnes chátrá a vůbec by vás nenapadlo, že stavbu kdysi obklopoval anglický park se soustavou rybníčků. Na základě toho možná vzniknul název Ostrůvek. V jeho blízkosti stojí dřevěná kaple a bývalé objekty hájovny. Unikátní dřevěná kaple pochází od švýcarského architekta Heinricha Scherrera (návrh stavby je z roku 1921). Před nedávnem kaple prošla kompletní rekonstrukcí a je opravdu krásná.

Z Ostrůvku jsme se nechali vést cyklotrasou 2175 k jihu až na rozcestí k zaniklé vesnici Pavlova Huť. Zpustla a zanikla následkem odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce. Nacházelo se zde 14 domů, v nichž žilo 86 obyvatel. Historické jádro zaniklé vsi se nacházelo v místech bývalé sklárny, která se rozkládala nad tamním rybníkem.

V 50. a 60. letech 20. století se v těchto místech usadili příslušníci PS, kteří tu měli svoji rotu. Zbyly po ní jen zápisy v utajovaných archivech StB, které informují o tom, že hráz Pavlovohuťského rybníka sloužila v té době jako tzv. falešná hranice. Dnes se v prostoru bývalé vsi nachází Huťský rybník s opravenou hrází, zbytky zaniklých objektů nejsou téměř patrné, ale doporučuji se tu zastavit.

Huťský rybník

Podél Sklářského potoka jsme dojeli do Obory – Hájovna, která leží na členitých svazích Oborského vrchu v nadmořské výšce kolem 600 m. n. m. Díky tomu zde bývají zimy poměrně tuhé a určitě tu není život pro každého. Tomu odpovídá také místní zástavba, která se sice postupně obnovuje, přesto zde ještě uvidíte hodně domů a chalup jako ze starých časů. Obora je jedna z mála obcí, které si zcela zachovaly svůj vesnický charakter bez jakékoliv moderní zástavby.

Ať už se do Obory vydáte pěšky, nebo jako my na kole, pohltí vás lesy, které okolní kopce pokrývají. Ticho zde narušuje pouze bublání a zurčení Sklářského potoka. Jeli jsme dále po proudu a záhy dojeli k přehradní nádrži Lučina pojmenované po vsi, která zde dříve stávala.

Stavba vodní nádrže Lučina si kromě celkové demolice původní obce vyžádala i vymýcení 17 ha lesů. Napuštěna byla v srpnu roku 1975. Mohutný násep korunuje hladina rozlitá mezi zalesněné břehy skalnatého údolí. Vede tudy jedna z nejkrásnějších západočeských cyklotras. Romantickým údolím podél řeky Mže jsme minuli rybník s chatkami Liškárna a pohodlně dojeli až do Světců, kde jsme náš výlet začali.

Vodní nádrž Lučina

Liškárna

Ujeli jsme přibližně 35 km v poměrně kopcovitém terénu. Jestli toužíte po dni v přírodě, načerpat energii, být daleko od lidí a civilizace, tak Český les vám toto přání splní.

##PRODUCT-WIDGETS-36456##

Mapa cyklotrasy