Krásy Krušných hor

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Málokterá oblast Česka je tak romantická a tajemná jako právě Krušné hory. Pojďte s námi na elektrokole projet tamní vrcholky, hluboké lesy i v krušnohorské podhůří. Toto pohraniční pohoří je totiž lemováno velkým počtem krásných cyklotras.

Náš výlet jsme začali v Horní Blatné, malebném renesančním městě s čtvercovým náměstím a kostelem sv. Vavřince. V okolí se dochovala řada stop po těžbě cínu, kobaltu a stříbra, k nejzajímavějším lokalitám patří Vlčí jámy a Blatenský příkop, kam se na kole nedostanete, ale určitě si najděte čas a obě místa navštivte. My jsme si na elektrokole vyšlápli na Blatenský vrch (1.044 m.n.m.), kde stojí rozhledna.

Horní Blatná

Blatenská rozhledna vznikla společně s restaurací a s turistickou chatou již roku 1912, ovšem do dnešních dob se dochovala pouze věž. Projekt vypracoval chebský architekt Karl Matusch a místní ji nazvali původně Zitina vyhlídka, na počest poslední rakouské císařovny Zity Bourbunsko-Parmské. Rozhledna měří 21 metrů a za výstup po necelé stovce schodů budete odměněni výhledem na téměř všechny dominanty Krušných hor.

Blatenská rozhledna

Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, které daly vzniknout lázeňským střediskům v Jáchymově, Klášterci nad Ohří či Teplicích. Odedávna se zde těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. st. také uran. Pozůstatky těžby naleznete v horách dodnes a my jsme po naší cestě zastavili u bývalých šachet Gustav a Radstuben.

Bývalé šachty Gustav a Radstuben

Po Železné cestě jsme podél četných pastvin dojeli až na rozcestí Lužský vrch, kde jsme odbočili vpravo. Minuli jsme opravenou kapličku postavenou za druhé světové války a brzy jsme se ocitli u skalní oblasti nacházející se pod vrcholem horského hřbetu Na Strašidlech, odkud je krásný výhled do kraje. Stěny jsou vysoké od 6-25 metrů. Leze se zde po plotnách, spárách a jsou tu i sokolíci, kouty, komíny i krátká hřebenovka. Doporučuji si nezapomenout zámek na kolo, abyste mohli skály v klidu prozkoumat.  

Kaplička na trase ke Strašidlům

Krušnohorské pastviny

Strašidla 

Lesní cestou jsme pak sjeli do údolí Blatenského potoka a Pašeráckou cestou jsme se přiblížili až téměř k hranicím s Německem. Tamní oblast je přírodním parkem Jelení vrch a připomíná svým rázem šumavské pláně. Území je protkáno podzemními chodbami a šachtami. Pod Jelením vrchem se nachází zaniklá obec Jelení, která byla vyhlášená výrobou krajek.

Údolí Blatenského potoka

V okolí městečka Přebuz se v lesích nachází ukryté pozůstatky cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války. Hornická aktivita v okolí Rolavy a Jelení vrcholila v 16. století. Jde o volně přístupné opuštěné areály. Největší jsou zbytky tajného důlního závodu Rolava – Sauersack, kam jsme měli namířeno i my.

Za 2. světové války tu byla vyhloubena šachta do hloubky 175 m a vyraženo v pěti patrech 14 kilometrů chodeb. Úpravnu doprovázely administrativní a obytné budovy, těžní jáma, kompresorovna, trafostanice, úpravna vody, sklady, dílny, garáže, konírna, umývárny. Vše je znatelné v okolních základech. Válečný zajatecký tábor se nachází na druhé straně silnice. Protože těžba a úprava rud nepřinášela předpokládaný výnos, byl v květnu 1945 důl i s úpravnou opuštěn. V poválečném období došlo k demontáži technického zařízení a ukončení nákladného odčerpávání vody z podzemí, kilometry chodeb tak byly definitivně zatopeny. Areál můžete znát i z detektivního televizního seriálu Rapl.

Rolava

Po vystěhování německého obyvatelstva zanikla i nedaleká obec Rolava, kde se ale nachází příjemná hospůdka Poštovna Rolava, kde jsme se stavili na teplé jídlo.

Po načerpání energie jsme pokračovali hlubokými lesy přírodního parku Přebuz k další zaniklé obci Chaloupky, kde se od konce 14. století těžila cínová ruda, a tak právě zde se nacházejí rozsáhlé pozůstatky rýžování, pravděpodobně vůbec nejrozsáhlejší v celých Krušných horách. Horníci rýžovali v okolí říčky Rolavy i vysoko na svazích okolních hor. Stávalo zde 88 stavení, byla zde škola, místní obyvatelé pracovali ve zdejší Leopoldově parní pile a bednárně.

Chaloupky

Dnes se v místech zaniklých obcí Rolava a Chaloupky prohání hlavně vítr a kouzlo krajiny zde dotváří meandrující říčka, která protéká náhorními plošinami se solitérními stromy lemovanými lesy. Za Chaloupkami řeka vtéká do lesa, stáčí se k jihu, přijímá Černou vodu pramenící v oblasti rolavských vrchovišť a teče do Nových Hamrů.

Podobně jako v Horní Blatné se kdysi nerostné bohatství těžilo i v Nových Hamrech. Obec založili v 15. století horníci a dali jí jméno podle nového hamru, postaveného pod Dvorským vrchem. V centru obce stojí kostel sv. Jana Nepomuckého, hlavní dominantou je ovšem Krušnohorský Semmering, železniční trať z Karlových Varů do saského Johanngeorgenstadtu, postavená v letech 1896–1899. U Nových Hamrů vede přes vysoký viadukt a z jedné strany údolí se dostává na druhou takzvanou novohamerskou smyčkou v oblouku s poloměrem 180 metrů. Určitě stojí za vidění.

Po silnici a cyklotrase číslo 2009 jsme se vrátili do Horní Blatné, kde jsme ráno náš výlet začínali. Ujeli jsme téměř 42 km poměrně náročným terénem. I když nám počasí moc nepřálo a slunce vysvitlo vždy jen na chvíli, celý den jsme si moc užili. Máme Krušné hory rádi a pravidelně se sem vracíme.

Mapa cyklotrasy