Jevišovická pahorkatina na kole

Znáte Jevišovickou pahorkatinu? Jestli ne, pojeďte se tam s námi nyní podívat.

Cyklovýlet jsme začali v areálu Kocanda Kravsko, kde jsme byli ubytovaní. Tato nejlépe opravená památka Jihomoravského kraje z roku 2020 se nachází na krásném poklidném místě na okraji obce Kravsko nedaleko Znojma.

Kocanda je název, který se pro toto místo odjakživa používal a pochází pravděpodobně z německého “Gottseidank”, česky “Díkybohu”. Ve středověku sloužila jako zájezdní hostinec, vedla tu totiž hlavní cesta z Vídně do Prahy. Z této doby pochází hlavní budova areálu, která nyní slouží jako penzion a barokní sál, který je určený pro konání společenských akcí a svateb. Koncem 19. století byl areál rozšířen o průmyslové stavby místní keramičky. I tyto budovy byly zachovány a jsou postupně renovovány.

Kocanda Kravsko

Za kravínem, který s Kocandou sousedí, jsme se vnořili do tamních lesů a zamířili do Boskovštejna. Tam uprostřed návsi stojí dvoupatrová budova obilního sila z druhé poloviny 16. století. Původně šlo o renesanční šlechtické sídlo, které pozdějšími přestavbami ztratilo původní podobu. V opraveném zámku dnes sídlí muzeum jízdních kol, které vystavuje jednu z největších sbírek historických kol na světě.

Boskovštejn

Cyklotrasa z Boskovštejna vede přírodním parkem, který se rozprostírá kolem říčky Jevišovky, která je páteří tohoto chráněného území a propůjčila mu i své jméno. Ráz přírodního parku je kolem koryta velmi různorodý. V některých místech je řeka hluboce zaříznutá do svahu, jinde pěkně meandruje, když protéká nivní krajinou a jízda na kole je tudy velmi příjemná.

Přímo v srdci parku leží městečko Jevišovice, které je prý nejmenším městem na jižní Moravě. Sjeli jsme z hlavní silnice na břeh jedné z nejstarších kamenných přehrad ve střední Evropě a v místním kempu jsme si dali občerstvení. Následně jsme se vydali na dva zámky.

Přehrada Jevišovice

Nejznámější památkou je Starý zámek s expozicemi Moravského zemského muzea, kde je k vidění například hradní černá kuchyně, sbírky lidového nábytku a výstava pravěkých jeskynních maleb. Původní hrad, poprvé zmíněný v roce 1289, byl přestavěný do barokní podoby v první polovině 17. století Ludvíkem Raduitem de Souches. Cestou k Novému zámku doporučuji ještě sjet na vyhlídku za kostelem, odkud můžete Starý zámek obdivovat v celé své kráse.

Vyhlídka na Starý zámek v Jevišovicích

Starý zámek v Jevišovicích

Nový zámek si můžete prohlédnout jen zvenčí, slouží totiž jako domov důchodců. Volně přístupný je ale zámecký park s dvaadvaceti barokními sochami. Původně zdobily Loucký klášter ve Znojmě, do Jevišovic byly převezeny po jeho zrušení v rámci josefínských reforem. Vstup do zámeckého parku umožňují dvě dobové brány. První brána se nachází ze směru od Znojma, druhá je přímo v městečku nedaleko historické sýpky.

Nový zámek v Jevišovicích

Mlynářská stezka nás vrátila zpátky do lesů k Jevišovce. Trasa tématicky spojuje místa s vodními mlýny a mlynářskou tradicí na Vysočině a jižní Moravě. Začátek stezky je v Novém Městě na Moravě a dostanete se po ní až do rakouského městečka Hardegg. Jevišovickem prochází přibližně dvacetikilometrový úsek.

Cyklostezka vede podél Venclova mlýna na levém břehu řeky Jevišovky blízko obce Rudlice. První písemná zmínka o mlýně pochází už z roku 1657. Mlýn samotný byl v provozu až do roku 1950. V současnosti prochází mlýn a jeho okolí rekonstrukcí.

Trase pokračuje kolem Jelínkova mlýna, který je místně i na mapách jmenován jako Papírna. Mlýn přestal pracovat během restrikcí padesátých let 20. století, avšak do velké vody kolem roku 1964 se v něm šrotovalo. Mlýnské složení je zachováno prakticky v tomtéž stavu jako v době kdy se v mlýně přestalo šrotovat.

Mlynářská stezka

V obci Plaveč si pozornost zaslouží zámek, který byl vybudován na místě původní tvrze koncem 16. století. Součástí zámku je rotunda, unikátní památka postavená v románském slohu a hovoří se o ní jako o „mladší sestře” světoznámé znojemské rotundy svaté Kateřiny. Plavečská rotunda je však o něco větší a vyšší. Na rotundě se nachází zajímavá lucerna s pískovcovou hlavicí znázorňující čtyři obličeje. Pod rotundou byla zbudována krypta, kde je pochováno sedm členů Widmannova rodu, posledních majitelů plavečského panství. Za panování Widmannů byl kolem zámku zbudován anglický park a Bažantnice. Bylo zde vysázeno množství vzácných dřevin a usazeno několik soch. Plavečský zámek nyní slouží jako domov pro seniory.

Plaveč

Mlynářská stezka pokračuje polem slunečnic a kukuřice a vede do Hlubokých Mašůvek, kde se na stráních kolem potoka Svatoňovec nachází významný poutní areál. Je tu ostře zaříznutý do krajiny a vytváří malé, ale zato hluboké údolí. Toto poutní místo vzniklo kolem zdejšího léčivého pramene, jehož zázračné účinky byly písemně zaznamenány už v době předbělohorské.

Srdce areálu tvoří Lurdská jeskyně se studánkou na dně údolí. Odtud se můžete vydat křížovou cestou ke Kalvárii, případně jít lesní stezkou, která je lemována obrázky různých poutních míst z Čech, Moravy, Slovenska a Rakouska. Cestou zpátky projdete kolem Božího hrobu, a pokud vám nebude vadit ještě malá procházka, můžete si projít stezku Sedmibolestné Panny Marie se sedmi zastaveními, které namalovala světoznámá malířka Bedřiška Znojemská.

Poutní kostel Navštívení Panny Marie byl původně kaplí a uctívá milostnou sošku Panny Marie de Foy, pojmenovanou podle belgického poutního místa u Dinantu, kde sošku získal zakladatel kaple na svých válečných taženích. Doporučuji si najít čas a celý areál si v klidu projít, než se vydáte kolem Plenkovického rybníku zpět do Kravska.

Poutní místo v Hlubokých Mašůvkách

Na okraji obce Kravsko stojí zámek, který byl po staletí letním sídlem rodu Ugartů a později Frasso-Dentice. Zámek je dvouposchoďová klasicistní budova s mansardovou střechou, nad hlavním vchodem je balkon nesený pilíři. Arkádová chodba spojuje zámek s novobarokní kaplí. Před budovou je umístěna socha sv. Aloise ve značně sešlém stavu. Zámek je obklopen zámeckým parkem. V současnosti je zámek nevyužívaný, veřejnosti nepřístupný a stavba i rozlehlý park chátrá, což je velká škoda.

Zámek Kravsko

Najeli jsme přibližně 50 km a terén nebyl nijak náročný. Je tu mnoho značených cyklotras a je na každém, jakou si vybere. Určitě si tuto málo navštěvovanou pahorkatinu užijete dosyta.

Mapa cyklotrasy